Dálková cyklotrasa Praha – Vídeň

Písečné nad Dyjí

Vesnice byla osídlena již slovanským obyvatelstvem v 10. století.
V obci se nachází původně renesanční zámek s pozůstatky gotické tvrze, kde nyní sídlí pošta a obecní úřad.
Židovský hřbitov s náhrobky z 1. poloviny 18. století. Poslední čitelný náhrobek z 11. srpna 1936. Celý hřbitov s márnicí, hřbitovní zdí a náhrobky je vskutku ojediněle zachován.

Vratěnín

První písemná zmínka o Vratěnínu se vztahuje k roku 1251. Vratěnín býval pravděpodobně slovanská osada. Protože ležel na zemské hranici a procházela jím významná obchodní stezka, povýšil ho Jan Lucemburský v roce 1325 na město. Již v roce 1348 tu byla celnice, později poštovní stanice s přepřahem koní. Hlavní rozvoj přišel v šestnáctém století, kdy tudy začala jezdit pošta z Prahy do Vídně. V centru obce vyrostla velká budova přepřahací stanice s hostincem a městečku se dařilo až do té doby, než Marie Terezie nechala vystavět novou císařskou silnici, která Vratěnín minula, a poštovní ruch ustal. V té době už tu žili Češi spíše v menšině.
Smutný osud potkal bývalý klášter, který je ve velmi špatném technickém stavu. Klášter byl zrušen už Josefem II. Dlouhá desetiletí se v klášteře bydlelo, stavbu nikdo neudržoval a obec nyní nemá prostředky na její rekonstrukci.
Po první světové válce si dělali na zdejší území nárok Rakušané a za první republiky byl Vratěnín jednoznačně německou obcí. Ze zhruba pěti set obyvatel bylo jen třicet Čechů. V říjnu 1938 obsadila obec německá armáda a Češi museli Vratěnín opustit. Starousedlíků se vrátilo po válce jen několik. Noví obyvatelé přišli většinou z relativně blízkého okolí. V obci se nachází barokní kostel sv. Jakuba Většího.